je jeden z nejjednodušších a nejčastěji používaných nástrojů zajištění úrokového rizika. Spočívá v dohodě dvou stran kontraktu (typicky klienta a banky) o výměně pohyblivé úrokové sazby a fixní úrokové sazby. Při platbách úroků z dlouhodobého úvěru si klient částečně nebo plně redukuje riziko navýšení pohyblivé úrokové sazby (PRIBOR, EURIBOR, LIBOR) a prostřednictvím IRS swapu ji nahrazuje zafixovanou úrokovou sazbou na část období nebo na celé období splatnosti dlouhodobého úvěru.