Informace, které zjistíme z rozvahy posuzované společnosti, nemusí být úplné. Cílem tohoto článku je upozornit na podrozvahové závazky, které se v praxi nejčastěji vyskytují a které mohou mít významný dopad na finanční stabilitu firmy. Které to jsou a kde o nich najdeme příslušné informace?
Posouzení finančního zdraví firmy potřebujeme z různých důvodů. Může se jednat o vyhodnocení bonity stávajícího nebo potenciálního obchodního partnera, odběratele nebo firmy, které se chystáme poskytnout dodavatelský nebo jiný úvěr. Velmi důležité je to v případě, že se rozhodujeme o akvizici nějaké firmy a zvažujeme její ocenění. Také při pravidelném hodnocení finanční stability vlastní firmy bychom na podrozvahové závazky rozhodně neměli zapomínat.
Účetní výkazy dané společnosti (nejlépe za několik účetních období zpětně) nám poskytují cenné údaje, ne všechny důležité informace však zjistíme z rozvah a výkazů zisků a ztrát. Existuji i aktiva a závazky, které v rozvaze neuvidíme, ale které mohou významným způsobem změnit naše hodnocení. Jsou to tzv. podrozvahové aktiva a pasiva. Proto pokud při analýze společnosti nebo během procesu Due Diligence zjistíme významné podrozvahové položky, je potřeba je při finanční analýze adekvátně zohlednit.
I o těchto záležitostech jsou společnosti povinny účtovat a vést příslušné podrozvahové účty. Dané informace pak můžeme najít v příloze účetní závěrky, kde jsou společnosti povinny je uvádět.
Škála podrozvahových položek je velmi široká, my se zaměříme na podrozvahové závazky, které se nejčastěji vyskytují a které mohou mít významný dopad na finanční stabilitu firmy.
Leasingové závazky
V případě finančního leasingu je třeba si uvědomit, že se jedná o formu financování potřeb společnosti a že závazky z finančního leasingu jsou alternativou úvěru. Pokud by je společnost nesplácela, mohla by přijít o důležité výrobní prostředky. Společnost s významnými leasingovými závazky ve srovnání s podobnými firmami v odvětví, které se financují úvěrem, má nižší aktiva (předmět leasingu zůstává ve vlastnictví leasingové společnosti) a zároveň se na první pohled jeví jako méně zadlužená. Na druhé straně se může jevit také jako méně výkonná, vzhledem k tomu, že náklady leasingu negativně ovlivňují provozní hospodářský výsledek, ukazatel EBITDA a téměř všechny ukazatele profitability.
U operativního leasingu a dalších podobných nájmů, se naopak jedná pouze o navýšené provozní náklady z důvodu účtování nájemného za pronajatý majetek. Pronájem klíčových položek vybavení a zařízení firmy může poukazovat na její zvýšenou rizikovost. Na druhé straně ji však může poskytovat dodatečnou flexibilitu v případě nečekaných změn v poptávce apod.
Pokud společnost používá regresní faktoring, má skryté potenciální závazky, protože se může stát, že v případě nezaplacení postoupených faktur odběratelem, jí vznikne povinnost vrátit faktoringové společnosti poskytnuté zálohy.
Poskytnuté ručení nebo zajištění úvěrů a půjček pro jiné firmy
Zpravidla se jedná o ručení nebo zajištění pro dceřiné firmy nebo v rámci skupiny propojených subjektů. Do této oblasti spadá i stále více používané spoludlužnictví, při kterém se společnosti stávají dlužníky v rámci jedné úvěrové smlouvy a jsou povinny plnit související závazky společně a nerozdílně.
Nečerpané úvěrové rámce a přísliby úvěrů
Posouzení zadlužení společnosti na základě rozvahy k danému, již uplynulému, datu nemusí vždy spolehlivě vypovídat o finanční kondici společnosti, protože obsahuje pouze částku úvěrů skutečně načerpaných k danému datu. Dočerpání volných úvěrových rámců nebo načerpání nových úvěrů může v některých případech výrazně změnit její finanční profil. Informace o nedočerpaných úvěrových rámcích, které má společnost k dispozici, by měla být uvedena v příloze účetní závěrky.
Závazky z přijatých dotací
Informaci o přijatých dotacích bychom měli najít v příloze účetní závěrky nebo výroční zprávě dané společnosti. Ne vždy je evidentní, že i když je obdržení dotace pro rozvoj firmy pozitivní událost, ve většině případů (dotace od státu nebo v rámci dotačních programů EU) jsou s jejím přijetím spojeny i různé povinnosti a závazky v souladu s podmínkami poskytnuté dotace (podmínka udržitelnosti). Podmínkám poskytnuté dotace a jejich plnění (i kdyby se jednalo o pouhé administrativní povinnosti) je třeba věnovat velkou pozornost, protože při jejich porušení společnosti reálně hrozí povinnost částečného nebo úplného vrácení dotace.
Závazky z bankovních záruk
Bankovní zárukou může být zajištěn jak platební, tak i neplatební závazek společnosti. Platební závazky zpravidla najdeme v rozvaze a bankovní záruka slouží jako zajištění pro třetí stranu v případě, že společnost svůj závazek nezaplatí. Jiná situace je u neplatebních záruk. Mohou to být záruky za plnění jiných smluvních povinností než je povinnost zaplatit určitou částku. Jsou to např. záruky za správné provedení (performance bondy), kterými se zajišťuje plnění kontraktu v souladu s předem danými podmínkami (včasnost, kvalita apod.). Pokud společnost některou ze svých povinností poruší, je banka povinna zaplatit stanovenou částku beneficientovi záruky a vyplacenou částku následně vymáhá po svém klientovi. Podrozvahový potenciální závazek se tak může stát velmi lehce závazkem reálným.
Mohli bychom jmenovat ještě spoustu dalších instrumentů, které jsou nebo se mohou stát podrozvahovými závazky (potenciální závazky). Jsou to např. termínované obchody, opční operace, dohody o zpětném odkupu – repo operace, neodvolatelné akreditivy apod. Neměli bychom na ně zapomínat, i když u společností v nefinančním sektoru je nacházíme v menší míře. V každém případě by na ně společnosti měly upozornit v příloze k účetní závěrce, případně také ve zprávě auditora, pokud společnost podléhá povinnému auditu.