Jaké kroky předchází úspěšnému načerpání firemního úvěru, jaké jsou typické fáze úvěrového procesu a s čím je třeba počítat?  Následující článek Vás provede jednotlivými kroky jednání o poskytnutí bankovního úvěru a může být pro Vás přínosem hlavně v případě, že máte s bankovním financováním pouze omezené zkušenosti. 

1.krok     Žádost o úvěr

Po provedení důkladné analýzy, pomocí které jste si ujasnili, jaké jsou úvěrové potřeby vaší společnosti a jaká je vaše představa o objemu a podmínkách financování, nastal čas kontaktovat banku nebo jinou finanční instituci s požadavkem na poskytnutí úvěru. Pokud je vaše společnost nebo skupina společností již dlouholetým klientem příslušné banky a čerpala od ní úvěry nebo o nich jednala, je proces žádosti o nový úvěr nebo o úpravu podmínek stávajících úvěrů zpravidla jednoduchý a rychlý. Platí to zejména v případě, že nemáte problémy s dodržováním úvěrové smlouvy, můžete se prokázat výbornou úvěrovou bonitou a váš nový úvěrový požadavek se příliš nevymyká Vaší dosavadní činnosti a způsobu financování. 

Pokud neplatí výše uvedené, je proces žádosti o úvěr složitější. Jednání probíhají jednak osobně (zde je třeba nepodcenit přípravu a obecné zásady prezentace, hlavně v případě, že jste pro banku nový, neznámý klient – i bankéři jsou lidé a podléhají prvnímu dojmu) a zpravidla jsou vyžadovány i písemné podklady – buď ve formě volně zpracovaného business plánu a/nebo má banka k dispozici formuláře a tabulky, které je třeba vyplnit.

V každém případě je vašim úkolem:

1. poskytnout bance dostatek informací, aby se mohla seznámit s vaší společností a jejími záměry a kvalifikovaně je posoudit;
2. přesvědčit banku o tom, že jste spolehlivým partnerem, že vaše záměry jsou reálné a že existuje pouze malá pravděpodobnost problémů se splácením úvěru/-ů a dodržováním dalších podmínek.     

2.krok     Indikativní nabídka financování

Prvotní posouzení žádosti o úvěr probíhá zpravidla na úrovni tzv. business side – to znamená, že jste v jednání s obchodním útvarem banky a jejich pracovníky, nejčastěji ve funkci obchodníků nebo bankovních poradců. Tito pracovníci jsou motivováni obchodními výsledky banky, růstem objemu úvěrů a výnosů a jejich primárním postojem je realizovat všechny „rozumné“ úvěrové obchody, se kterými se setkají. Ve schvalování úvěrových žádostí sice mají konečné slovo úvěrové orgány banky, úkolem kterých je primárně redukovat úvěrová rizika, pokud jsou však obchodní pracovníci dostatečně zkušení, umí relativně spolehlivě předvídat, zda má žádost o úvěr vysokou šanci projít v bance úvěrovým schválením.

V případě, že je prvotní posouzení úvěrové žádosti úspěšné, připraví obchodní pracovníci banky indikativní nabídku financování (nebo také tzv. indikativní term sheet). Jedná se o nezávazný dokument, kde jsou uvedeny hlavní podmínky financování včetně částky úvěru, splátkového kalendáře, zajištění, dalších podmínek a v neposlední řadě ceny – tedy úrokové sazby a poplatků s úvěrem spojených tak, jak je navrhuje banka.

I když se úvěrové obchody někdy dojednávají pod časovým tlakem, je důležité tuto fázi jednání o úvěru nepodcenit, a to jak ze strany banky, tak ze strany klienta. V této fázi je ta pravá chvíle o podmínkách úvěru vyjednávat, ujasňovat si jednotlivé požadavky banky, a pokud se indikativní nabídka financování odvolává i na všeobecné obchodní podmínky banky, důkladně si prostudovat i ty.

Klienti bank jsou někdy překvapeni tím, v čem je banka při financování omezuje nebo reguluje – jen namátkou viz například klauzule o změně vlastnictví dlužníka nebo požadavky dodržování závazných finančních ukazatelů (zde je důležité jak nastavení jejich hodnoty, tak jejich definice a postup výpočtu) a mnoho dalších.

3.krok     Úvěrové schválení

Pokud dojde mezi bankou a klientem k dohodě o podmínkách úvěru/-ů, připraví příslušní pracovníci banky (nejčastěji finanční analytici ve spolupráci s obchodním pracovníkem banky nebo tzv. relationship manažerem) úvěrový návrh, který bude podkladem pro schvalování v příslušných úvěrových orgánech banky. Jsou to úvěrové výbory různého stupně nebo jednotliví úvěroví manažeři podle výše úvěru a dalších kritérií. Tato část procesu je zpravidla interní záležitostí banky a v některých bankách klient do něj není nijak zapojen. V jiných bankách se naopak může stát, že si schvalující orgán vyžádá dodatečné jednání s klientem nebo návštěvu společnosti žádající o úvěr k vyjasnění problematických bodů.  Může se také stát a často se i stává, že schvalovací orgán má připomínky k předjednaným podmínkám úvěru a navrhuje jejich úpravu nebo doplnění (typicky se jedná např. o dozajištění úvěru, úpravu doby splatnosti, u projektového financování a akvizičního financování navýšení vkladu vlastních zdrojů klienta apod. 

Ve (spíše) výjimečných případech se může stát i to, že je úvěr zamítnut nebo že dodatečné podmínky jsou pro klienta zcela nepřijatelné a transakce se neuskuteční. Proto je užitečné, když je úvěrová žádost klienta konzultována se schvalovacími orgány již v indikativní fázi (viz 2. krok). Indikativní nabídka, která je ze strany banky připravena po předběžné konzultaci se schvalovatelem, má vyšší spolehlivost než pokud je připravena pouze obchodním útvarem banky.  Pokud jste pod časovým tlakem, rozhodně není chybou banku o tento postup požádat, vzhledem k tomu, že může celý úvěrový proces urychlit a zpřehlednit.

4.krok     Závazná nabídka financování

V případě schválení úvěru může banka vystavit úvěrový příslib nebo závaznou nabídku financování, která slouží pro klienta jako závazné potvrzení schválení požadovaného úvěru pro potřeby dalšího postupu ve financované transakci (např. závazné objednání zařízení, které má být financováno apod.). Je třeba si uvědomit, že úvěrový příslib nebo nabídka jsou vystaveny s výhradou podpisu úvěrové a zajišťovací dokumentace a že pokud nedojde k jejímu uzavření ve stanovené lhůtě, platnost dokumentu skončí (pokud nedojde mezi bankou a klientem k dohodě o jeho prodloužení).  Vystavení závazné nabídky nebo úvěrového příslibu se běžně vynechává, pokud banka s klientem bezprostředně po schválení úvěru přistoupí k uzavření úvěrové dokumentace. 

5.krok     Úvěrová dokumentace

Po úspěšném schválení úvěru následuje příprava, projednání a podpis úvěrové smlouvy a dalších dokumentů, zejména zajišťovacích smluv (např. zástavních smluv). Pro většinu úvěrových případů mají banky k dispozici standardizované verze úvěrových a zajišťovacích smluv, přičemž jejich pevnou součástí bývají i všeobecné obchodní podmínky, které jsou pro klienta závazné. Pro specifické případy typu projektového, akvizičního nebo klubového financování se využívá na míru připravená dokumentace většinou s využitím služeb specializovaných externích právních kanceláří (na náklady klienta).

Problematika úvěrové dokumentace je poměrně obsáhlá a ne vždy úplně jednoduchá. Platí však, že pokud jste si vybrali správnou banku, ve spolupráci s bankou správně nastavili podmínky financování a ujasnili si předem dostatečně požadavky banky, nemusí být vyjednávání o úvěrové smlouvě a souvisejících dokumentech příliš časově ani manažersky náročné.  

V této souvislosti je třeba si uvědomit, že banky jsou zpravidla ochotné s klientem vyjednávat o doslovném znění úvěrové smlouvy a zohlednit mnohé připomínky klienta, nicméně jsou ustanovení, které jsou pevně daná (standardní klauzule úvěrové smlouvy) a od kterých banka nemůže ustoupit (případně pouze ve výjimečných případech, přičemž příslušná změna podléhá úvěrovému schválení, čímž se vracíme v procesu zpátky – viz 3. krok).

6.krok     Čerpání úvěru

Po absolvování předchozích kroků je čerpání úvěru již většinou poměrně jednoduchou a více-méně technickou záležitostí a jeho postup (požadované podklady, lhůty a způsob poskytnutí požadovaných finančních prostředků) je specifikován v úvěrové smlouvě. Nicméně, každá úvěrová smlouva obsahuje klauzuli tzv. odkládacích podmínek čerpání. Týkají se typicky např. zajištění, které by mělo být kompletně zřízeno již před prvním čerpáním úvěru, ale i dalších podmínek. Často se jedná také o souhlas příslušných orgánů dlužníka (valné hromady, představenstva) s čerpáním úvěru a poskytnutím zajištění, pokud jsou ze zákona vyžadovány nebo pokud jejich nutnost vyplývá ze stanov nebo společenské smlouvy dlužníka. Zde zpravidla nevznikají problémy.

Komplikovanější situace může nastat v případě, že je požadováno dodání podkladů a dokumentů, na pořízení kterých se podílí třetí osoby a nad kterými nemá dlužník přímou kontrolu. V případě investičních projektů to mohou být např. stavební povolení, posudky nezávislých poradců, vystavení jiných úředních dokumentů, potvrzení dodavatelů a odběratelů o účasti na projektu apod. Může se stát (a občas se stává), že i přes podepsanou úvěrovou smlouvu (a zaplacené poplatky stanovené v úvěrové smlouvě) není klient schopen splnit všechny odkládací podmínky a přistoupit k čerpání úvěru. Proto je již v indikativní fázi (viz krok 2) vhodné tyto podmínky co nejpřesněji definovat a předem s nimi počítat.   

V případě zápisu zástavního práva k nemovitostem se kvůli relativně dlouhým lhůtám vyřízení banky před čerpáním úvěru často spokojí s návrhem na vklad s potvrzením příslušného katastrálního úřadu o jeho podání, přičemž samotný vklad zástavního práva, resp. výpis z katastru nemovitostí se zapsaným zástavním právem může klient dodat následně ve stanovené lhůtě (v tomto a podobných případech se jedná o tzv. podmínky následné). 

7.krok     Monitoring a obnova financování

V úvěrové smlouvě jsou specifikovány povinnosti dlužníka m.j.  pravidelné předkládání účetních výkazů a dalších informací, na základě kterých banka posuzuje provozní a finanční výkonnost dlužníka a pokud jsou v úvěrové smlouvě stanoveny závazné finanční ukazatele, posuzuje i jejich dodržování. Pro banku je uspokojivé posouzení výkonnosti dlužníka a plnění podmínek úvěrové smlouvy podmínkou pokračování úvěrového vztahu. V případě závažného porušení (které je v úvěrové smlouvě přesně definováno), je banka oprávněna úvěrovou smlouvu vypovědět, neumožnit čerpání dosud nevyčerpané části úvěru, požadovat předčasné splacení již vyčerpaného úvěru, případně, pokud se jedná o krátkodobý revolvingový úvěr, neumožnit jeho obnovení a prodloužení.

Pokud všechno probíhá v pořádku a v souladu s úvěrovou smlouvou nebo jen s menšími odchylkami, je pravidelný monitoring (nebo tzv. review) vcelku „příjemnou“ záležitostí a pro banku i pro klienta příležitostí k projednání případných požadovaných změn v úvěrovém vztahu nebo budoucích záměrů klienta.